Kam s nimi?

Autorkou mého oblíbeného jehelníčku je keramička Veronika Tymelová, čtyřnásobná maminka, jejíž keramika s drobnými půvabnými mikropříběhy mě chytla u srdce. Než jsem objevila tuto krásnou dámu s excentrickým rounem na hlavě, zapichovala jsem jehly do čehokoliv, co bylo zrovna po ruce.
 
 
Jak takové jehelníčky vypadaly dříve? Trochu jsem zagooglila a zaměřila se na ty, které jsou typické pro určité období, co nesou nějaký příběh nebo se mi jednoduše líbí.
 
Zpočátku mívaly praktický tvar, byl to prostě jednoduchý polštářek na zapíchnutí špendlíků nebo jehel. Jeden z prvních psaných záznamů o jehelníčku pochází dokonce z 12.století, ale předměty podobné jehelníčkům nebo schránkám na jehly nalézali archeologové ve vykopávkách ze starověku.
 
foto: pinterest
 
 
V 18.stol. se mezi švadlenama rozšířil tvar ptáčka, který fungoval jako svorka na stůl pro uchycení lemu látky. Část tělíčka byla vyplněná sametem a sloužila jako jehelníček.
zdroj: 1 - 2 - 3
 
 
Ve viktoriánské éře 19.stol. se coby odpuzovače zlých duchů pokládaly na římsu nového domu rajčata. A pokud zrovna nerostly, šily se jejich napodobeniny z plátna nebo sametu a staly se z nich symboly rodinného štěstí, které švadleny záhy využívaly jako jehelníčky. Plněné byly pilinami, koňskými žíněmi nebo i brusným práškem. Velmi často byly spojené s jahodou nebo za jehelníček sloužila malá ušitá jahůdka.
 
 
Dodnes je tento motiv velmi oblíbený. Zvláštní obdobou byl tzv. biscorn, osmiboký vyšívaný polštářek s knoflíkem uprostřed, občas se střapečkama.
 
Osobně mě zaujaly jehelníčky, na jejichž výrobu už musel být přizván šperkař, kovolitec nebo další zkušený řemeslník. Tyto jsou z 19.století.
 
zdroj: 1 - 2 - 3
 
zdroj: 1 - 2 - 3
 
zdroj: 1 - 2 - 3
 
Na konci 19.stol. se rozšířil typ půl-panenek (half doll), který se stal oblíbený i mezi sběrateli. Horní polovina těla byla obvykle z porcelánu (proto se často nedochovaly v neporušeném stavu) a dolní šaty sloužily pro zapichování jehel a špendlíků.
 
zdroj: 1 - 2 - 3
 
zdroj: 1 - 2 - 3
 
Tento typ zaujal i řemeslníky na přelomu 20.stol. Zvláště dílny v Drážďanech nebo Míšni jich ve stylu art deco vyprodukovaly v různých obměnách a složitosti velké množství. Od nekonečných parafrází zdobných panenek v rokokových šatech až po šantánové tanečnice.
 
zdroj: 1 - 2 - 3
 
Své kouzlo mají lidové jehelníčky z přelomu 19.stol a 20.století, které mívaly podobu ženské postavičky: např. indiánská dívka, černošská žena (1920) a selka (kolem 1900).
foto:  1 - 2 - 3
 
Moc se mi líbí tihle šití ptáčci z konce 19.stol. Ti na druhé fotce pocházejí z Holandska a jsou vyšívaní drobnými korálky. Sběratelské ceny podobně zachovaných starých jehelníčků se pohybují v 4-5 ciferních číslech.
 
foto: 1 - 2
 
Na chvíli jsem se porozhlédla po současných výtvarnících, zda je tento drobný pomocník zaujal natolik, že by mu věnovali svůj kreativní čas. A něco málo jsem našla. Třeba Erin Paisley vyrábí drobné půvabné porcelánové busty s měkkou výplní.
 
 
 
Nebo textilní výtvarnice Jess Quinn, o jejichž panenkách jsem psala na blogu už dříve. Objevila jsem tyto její parafráze jehelníčků.
 
foto: pinterest
 
A jaké máte jehelníčky vy? Nechte se třeba inspirovat a zkuste si vyrobit svůj na míru.